Zanechte nám na sebe kontakt, ozveme se vám!

nebo

Změny v exekucích zasáhnou i banky

26.5.2015

Pravidla exekucí se neustále mění. K dalším posunům se právě chystá ministerstvo spravedlnosti, iniciativní jsou ale i poslanci a senátoři. Změny mají výrazný dopad i na banky, a to hned ze dvou úhlů pohledu. Jednak jako na věřitele, kteří se mohou mnohdy jen obtížněji domoci svých práv, jednak jako na „povinné subjekty“, například v souvislosti s obstavením účtů.

Jedním ze záměrů současných legislativních prací – které mají exekuce zhumanizovat – je právě změna v pořadí jednotlivých postupů exekuce s jasným upřednostněním obstavení bankovního účtu. Současný stav přitom Exekutorská komora ČR popisuje takto: „V rámci provádění exekuce jsou nejprve vyčerpány primární způsoby, jako jsou srážky ze mzdy nebo obstavení bankovního účtu. Soudní exekutor zvolí nejvhodnější způsob provedení řízení adekvátně konkrétní věci, vždy s ohledem na imperativ přiměřenosti.“

Exekutorská komora ČR se tak právě proti této změně vymezuje.

„Podobná úprava se na první pohled může jevit smysluplně a v zájmu humanizace exekucí, ale ve skutečnosti výrazným způsobem poškodí dlužníky i věřitele,“ říká prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková.

Průběh exekuce tak podle ní toto pravidlo prodlouží až dvojnásobně a dluh vzroste o úroky.

„Takové opatření nejcitelněji zasáhne nízkopříjmovou skupinu obyvatel. Kromě toho soudní exekutor bude nucen k redundantním úkonům, kdy se bude v duchu zákona pokoušet zpeněžit zjevně neprodejný majetek dlužníka,“ dodává Fučíková.

Co s bankovními účty

Šéfka exekutorské komory Pavla Fučíková navíc upozorňuje na to, že když si dlužník založí nový účet třeba půl roku po nařízení exekuce, vše začne od začátku.

„Zastaví se provádění sekundárních způsobů, k nimž se přistoupilo po bezúspěšném vyčerpání primárních prostředků, a soudní exekutor se bude znovu marně pokoušet umořit pohledávku věřitele prostřednictvím postihu účtu,“ říká Fučíková.

Proti téhle změně se přitom vymezuje i Česká asociace věřitelů. Podle jejího prezidenta Pavla Staňka by byl exekutor odebráním volné možnosti výběru postupu postaven na roveň soudního vykonavatele. Staněk rovněž upozorňuje, že právě úspěšnost soudních vykonavatelů je mnohem nižší.

„Kvůli respektování zákonného pořadí bude exekutor muset činit i zbytečné a nesmyslné úkony, například vést opakovanou dražbu neprodejného podílu pozemku, protože teprve po neúspěšnosti této možnosti bude moct přikročit k prodeji domu, ve kterém má dlužník trvalé bydliště. Průběh exekuce se tím prodlouží i více než o rok a náklady na zbytečné dražby ponese dlužník. Takový postup jasně odporuje zásadě hospodárnosti, účelnosti a rychlosti exekučního řízení,“ dodává Staněk.

Exekutorská komora přitom připomněla i další, obecnější problémy spojené s exekucí vedenou na konkrétní bankovní účet. Podle člena prezidia Petra Polanského totiž ve srovnání s minulými lety výrazně ubylo exekučních příkazů vydaných na bankovní účty. „Dlužníci totiž ukrývají svůj majetek. Peníze odvedou na účty příbuzných nebo známých a nadále s nimi hospodaří. Je otázkou legislativy, aby toto reflektovala a podobným odklonům majetku efektivně zamezila,“ říká Polanský, který připomíná, že aktuálně je možné zajistit pouze majetek, který dlužník formálně vlastní.

„Podstatné by přitom mělo být, jestli se dlužník chová k danému majetku jako k sobě vlastnímu. V zahraničí jsou účelové převody na třetí osoby vyloučeny,“ dodává Polanský.

Kdy dražit nemovitost

Prodat nemovitost nejspíš nepůjde při jakémkoliv dluhu, ale až od hranice 30 tisíc korun. I tato novinka má učinit exekuci k dlužníkům přívětivější. Exekutoři ale kritizují i tento posun.

„Je správné, že stát chce poskytnout ochranu dlužníkům, aby se například kvůli pohledávce mobilního operátora v hodnotě šest tisíc korun neprodal dlužníkův dům v hodnotě dvou milionů. Na druhou stranu není možné pohledávky ve výši 30 tisíc korun učinit nevymahatelnými, když často jediný zpeněžitelný majetek je právě dům nebo byt. To je nemravné vůči věřitelům,“ popisuje Petr Polanský.

Podobně mluví i šéf České asociace věřitelů.

„Přistupovat k prodeji nemovitosti pro takzvané drobné pohledávky v situaci, kdy je možné uspokojit z jiných majetkových hodnot dlužníka, je samozřejmě zcela nepřiměřené a neúčelné. Vyloučit ovšem možnost dražby nemovitosti i pro případ, kdy dlužník skutečně nedisponuje žádným jiným zabavitelným majetkem než výše uvedenou nemovitostí, je vůči věřiteli krajně nespravedlivé,“ říká Pavel Staněk.

Česká asociace věřitelů tak ukazuje pravidlo v opačném extrému. Podle asociace se totiž popsaná změna může výrazně dotknout například drobných věřitelů, kteří se kvůli nesplacené pohledávce mohou sami ocitnout v životní tísni.

„Ta může v krajním případě vyústit i ve ztrátu obydlí, zatímco nemovitost dlužníka zůstane i nadále nedotčená. Takovou situaci považuji za velmi nespravedlivou a nepřijatelnou. Kompromisem výhodným pro věřitele i dlužníky by mohlo být odročení dražby nemovitosti o jeden rok. Dlužník by tak měl dostatek času vyrovnat své závazky, aniž by přišel o své obydlí. Pokud by ovšem ani v této lhůtě své povinnosti nesplnil, dražbě by neunikl,“ navrhuje Pavel Staněk.

Jak rovněž upozornila Exekutorská komora ČR, minimální výše pohledávky, pro kterou je v současnosti možné nařídit dražbu nemovitosti, není stanovena. Zákon však stanoví povinnost počínat si podle pravidel přiměřenosti.

„Judikatura Nejvyššího soudu ČR uvádí, že v případě, že jiným způsobem nelze pohledávku vůbec nebo v přiměřené době uspokojit, není zvolený způsob exekuce nevhodný, ani když cena předmětu, z něhož má být věřitel uspokojen, značně přesahuje výši vymahatelné pohledávky. Pokud povinný namítá nepoměr mezi výší pohledávky a cenou postižené nemovitosti věci, pak je na povinném, aby prokázal, že lze úspěšně postihnout jiný jeho majetek vhodnějším způsobem,“ uvádí Exekutorská komora ČR.

Místní příslušnost u ledu

Další zvažované novinky mají souviset například se společným jměním manželů či vymezením věcí, z nichž věřitel nemůže být za žádných okolností uspokojen. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán naopak poslal k ledu zavedení místní příslušnosti exekutorů. Avšak s konstatováním, že jde jen o prozatímní řešení. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce tento postoj zjednodušeně řečeno zdůvodnil například nepřipraveností na obrovské přenosy exekucí v rámci jednotlivých regionů. Značně totiž kolísá jejich vytíženost, což potvrzuje i analýza vypracovaná Vysokou školou ekonomickou.

Senát přitom 13. května schválil senátní návrh zákona Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění exekuční řád, čímž naopak místní příslušnost exekutorů, uzpůsobenou ale pouze krajským měřítkem, posvětil. Návrh ale nejspíše odmítne Poslanecká sněmovna, Robert Pelikán totiž ve zmíněném pořadu uvedl, že se proti tomuto návrhu nyní postaví. Senátoři však argumentují přímo Listinou základních práv a svobod, podle jejíhož článku 38 nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. „Toto pravidlo je respektováno nejen v řízení nalézacím, ale i v řízení vykonávacím, když zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určuje, který soud je místně příslušným v konkrétní exekuční věci. V případě výkonu rozhodnutí prostřednictvím exekutora, však žádná pravidla místní příslušnosti exekutorů neexistují,“ zdůvodňuje však zvolený systém důvodová zpráva k senátnímu návrhu zákona.

Zdroj: Bankovnictví (Redakce)

Rychlý kontakt x