Zanechte nám na sebe kontakt, ozveme se vám!

nebo

Řešení chudoby a sociálního vyloučení? Konec exekucí na dávky i lepší informace o dluzích

22.8.2016

Přílišná zadluženost některých skupin obyvatel, nadmíra exekucí i nízká motivace své dluhy splácet nebo legálně vydělávat stále více prohlubuje problém sociálního vyloučení v Česku. Do budoucna tak stát počítá například s lepší dohledatelností vlastních dluhů, zvýšením stropu pro exekučně nezabavitelné minimum, alternativními procesy oddlužení nebo řešení zadlužení vězňů. Vzniknout by měl i rejstřík všech exekucí. Uvádí to Akční plán Strategie sociálního vyloučení do roku 2020, který má Česká justice k dispozici.

Jedním z nejpalčivějších problémů současnosti je fenomén sociálního vyloučení a ohrožení chudobou, a to zejména v některých oblastech Česka.

„Podle nejnovějšího výzkumu žije 95 000 až 115 000 sociálně vyloučených osob, tedy lidí potýkajících se s chudobou, koncentrovaných v 606 sociálně vyloučených lokalitách,“ odkazuje se materiál ministerstva práce a sociálních věcí na loňský průzkum Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR.

Agentura pro sociální začleňování, která spadá pod ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) proto nabízí konkrétní řešení, které hodlá realizovat v příštích pěti letech. Zásadní změny se mají dotknout i insolvencí či exekucí. Skoro půl milionu obyvatel se podle informací Exekutorské komory potýká s více než třemi exekucemi najednou a situace se stále zhoršuje.

Evidence dluhů

Zjistit vlastní dluhy po splatnosti bývá pro dlužníky často problém. Neexistuje totiž žádná evidence, kde by si mohl zjistit kde a kolik dluží. A to dokonce ani vůči veřejným institucím.

„Z praxe dluhového poradenství se tato překážka ukazuje jako zásadní problém, který negativně ovlivňuje možnosti zadlužených osob efektivně a rychle řešit svou nepříznivou finanční situaci, zvyšuje pravděpodobnost rezignace dlužníka na řešení své situace a v konečném důsledku má negativní vliv na celou společnost,“ upozorňuje materiál, který získala Česká justice.

Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími rezorty má proto do budoucna vytvořit jednotné místo, kde by si nesplacené závazky vůči státu mohli lidé ověřit.

Problémem je i nemožnost monitorovat aktuální míru celkové zadluženosti společnosti.

„Přes nespornou důležitost monitorování tohoto fenoménu žádný komplexní monitoring zadluženosti v ČR neexistuje. Zároveň neexistuje monitoring zadluženosti a předluženosti osob v rámci sociálně vyloučených lokalit, kde je to fenomén zcela zásadní a klíčový,“ připomíná rezort sociálních věcí s tím, že do budoucna by ministerstvo spravedlnosti mělo poskytovat anonymizovaná data z Insolvenčního rejstříku, Rejstříku zahájených exekucí a Centrální evidence exekucí pro potřeby institucí veřejné správy a Agentury pro sociální začleňování pro jejich lepší obraz o problematice zadlužování českých domácností.

Místní příslušnost exekutorů

Ministerstvo spravedlnosti by podle Akčního plánu mělo také zapracovat na zefektivnění systému exekučního řízení. Aktuálně totiž dochází vlivem neexistence regulačních poplatků a místní příslušnosti soudních exekutorů k časté duplicitě jejich činnosti.

„Tento stav je dlouhodobě neudržitelný, protože neúměrně zatěžuje celý systém, výrazně snižuje vymahatelnost pohledávek, zvyšuje neefektivitu a nestabilitu vymáhacího procesu, zvyšuje náklady společnosti a v konečném důsledku tak poškozuje nejen povinné, ale i celou společnost. Současný stav navíc tvrdě dopadá na nejzranitelnější skupiny obyvatel,“ uvádí dokument, který nyní míří na vládu.

Řešením by podle předkladatele měly být regulace v podobě zavedení právě regulačních poplatků pro věřitele při podání exekučního návrhu, snížení exekutorského tarifu nebo například zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů či povinnost Exekutorské komory a ministerstva spravedlnosti pravidelně zveřejňovat zprávy o své kontrolní činnosti.

Paušální platba za výpis z CEE

Ministerstvo spravedlnosti spolu s Exekutorskou komorou by do konce příštího roku měly společně zapracovat také na zavedení paušální platby za výpis z Centrální evidence exekucí. Nynější praxe totiž umožňuje zjistit pouze informace o počtu exekucí a spisovou značku konkrétního případu. Další informace už se poskytují zvlášť a každá je i zvlášť zpoplatněna.

Navíc nenabízí veškeré podstatné informace, například původního a současného věřitele či dlužnou částku.

„Poskytnutá služba je tak ve značném nepoměru ke své ceně,“ uvádí ministerstvo s tím, že nedostupnost dat i přílišné náklady vedou často k rezignaci dlužníka na řešení své situace.

„Z tohoto důvodu je potřeba rozšířit informace uváděné ve výpisu z CEE a zavést paušální platbu za tento výpis, stejně jako je to běžné u jiných podobných registrů (např. BRKI, NRKI, Solus),“ dodává úřad.

Jednotné formuláře

Ulevit předluženosti některých skupin obyvatel by podle materiálu mělo i zjednodušení a sjednocení exekučních příkazů. Vzniknout by proto měl jednotný vzor exekučního příkazu a příkazu k úhradě nákladů na exekuční řízení, a to ve formě formuláře.

„Exekuční příkazy a příkazy k úhradě nákladů exekuce nejsou v současné době jednotné, každý exekutorský úřad používá jinou strukturu s různou úrovní detailu,“ upozorňuje ministerstvo na současnou praxi, která je podle něj pro dlužníky i zaměstnavatele často matoucí, nepřehledná a zbytečně složitá.

Nový formát by měly používat všechny exekutorské úřady jednotně.

Konec exekucí na dávky

Občanský soudní řád povoluje z bankovního konta dlužníka zablokovat a inkasovat i příjmy, které jsou exekučně nepostižitelné. Jde zejména o nezabavitelné minimum po srážkách ze mzdy a důchodu nebo některé sociální dávky.

„Tento stav hrubě zasahuje do základních práv a svobod povinného, kterému tak nezůstávají žádné prostředky na krytí základních existenčních a životních potřeb nejen svých, ale i těch, k nimž má zákonnou vyživovací povinnost. Je žádoucí, aby tento stav byl v co nejkratší možné době napraven,“ upozorňuje vládní plán boji proti sociálnímu vyloučení.

Ministerstvu spravedlnosti tak návrh ukládá vyřešit současný stav do poloviny příštího roku.

Inspiraci má podle něj ministerstvo spravedlnosti hledat například v sousedním Německu, kde tzv. P-Konto má zaručit dlužníkovi, aby po dobu trvání exekučního řízení měl nárok na určitý zůstatek na účtu. Dlužník se tak lépe vyvaruje vzniku nových dluhů a celkově dalšímu zadlužení.

Strop nezabavitelné částky

Citelně by pak v příštích letech měla řada dlužníků pocítit zvýšení stropu pro nezabavitelnou částku v rámci exekučního a insolvenčního řízení. Vláda zatím počítá se zvýšením současného stropu o polovinu. Příslušné nařízení vlády nyní tento strop definuje jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Pro představu, pro letošní rok tato suma činí 3089 korun.

„Tento strop nezřídka vede k nízké motivaci povinného k udržení si legální práce, či k navyšování příjmů, protože veškeré příjmy nad takto stanovenou hranici jsou plně exekučně postiženy a sraženy,“ upozorňuje dokument.

Vláda si od jeho zvýšení slibuje větší motivaci dlužníků k legální práci i legálnímu získávání příjmů, čímž by podle Strategie mělo dojít i k lepšímu uspokojování věřitelů.

Alternativní oddlužení

Ohrožení sociálním vyloučením souvisí i s vysokým počtem lidí, kteří se dostali do dluhové pasti.

„Předlužení lidé jsou často vyloučeni ze společnosti, a to bez jakékoli perspektivy zlepšení jejich stavu a návratu k normálnímu způsobu života. Takoví lidé jsou jednak odkázáni na sociální systém, jednak se uchylují do šedé ekonomiky. Je zřejmé, že je lepší předlužené osoby oddlužit a tím je aktivizovat, než je ponechat v dluhové pasti,“ uvádí vládní dokument.

Z půl milionu předlužených osob, tedy těch, na které jsou uvaleny tři a více exekucí, jich jen asi 20 tisíc ročně dostane povolení k oddlužení.

Do příštího roku by tak ministerstvo spravedlnosti mělo předložit novelu insolvenčního zákona, která umožní proces oddlužení většímu počtu lidí než dosud. Alternativní podmínky pro oddlužení se navíc vzhledem k rostoucí předluženosti ve většině evropských zemí uvolňují v mnoha státech Evropské unie.

Místo platby za vězení umoření dluhů

Dlouhodobým problémem nejen v oblasti sledování sociálního vyloučení, ale i vězeňství, jsou dluhy vězněných osob. Během jejich pobytu ve vězení jim často narůstají úroky z prodlení neplacených dluhů, které nemohou nijak splácet. A ani po uplynutí trestu odnětí svobody nejsou možnosti splácení valné.

Rezort spravedlnosti dostal proto za úkol najít možnosti, jak tyto osoby zapojit do splácení svých pohledávek i během pobytu za mřížemi.

„Protože se osobám ve výkonu trestu odnětí svobody standardním způsobem počítají úroky z prodlení a jiné sankce za dluhy po splatnosti, a současně jejich reálná možnost své dluhy jakkoli splácet je velmi omezená, zadlužení se během výkonu trestu výrazně prohlubuje. Kromě záznamu v rejstříku trestů mají pak tak tyto osoby po odchodu z věznice další významnou překážku pro znovuzačlenění do společnost,“ upozorňuje na dlouho známý, ovšem neřešený fakt, Agentura.

Kromě uvážení možných variant splácení dluhů i ve výkonu trestu či zamezení růstu dluhů v době pobytu ve vězení má rezort ministra Roberta Pelikána podle Akčního plánu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení přijít na to, jak buď zvýšit odměny za práci vězňů, případně jim zrušit povinnost platit náklady za pobyt ve vězení. Ušetřené peníze by pak měly jít na umoření dluhů.

Zdroj: Česká justice (Vendula Stadlerová)

Rychlý kontakt x