Zanechte nám na sebe kontakt, ozveme se vám!

nebo

Firma odmítla zaměstnat muže v insolvenci, diskriminovala ho kvůli dluhům

2.1.2017

Uspěl ve výběrovém řízení na místo manažera prodejce aut v Praze, ale firma ho odmítla. Společnost si totiž zjistila, že je v insolvenčním řízení. Taková situace se týká statisíců exekuovaných lidí a lidí v bankrotu a insolvenci. Diskriminaci z majetkových důvodů však antidiskriminační zákon nezná. Veřejná ochránkyně práv proto doporučuje žalovat firmy podle občanského zákoníku.

Muž se na veřejnou ochránkyni práv obrátil poté, co uspěl ve výběrovém řízení u pražské firmy, ale ta s ním odmítla podepsat smlouvu, když si zjistila, že je v insolvenci:

„Stěžovatel, který se na mne obrátil, se ucházel o pracovní pozici manažera pobočky prodejce aut. Vyhrál výběrové řízení, ale zaměstnavatel před podpisem pracovní smlouvy zjistil, že je v insolvenci a nabídku zaměstnání proto zrušil. Takový přístup vnímal stěžovatel jako porušení práva na rovné zacházení. Obrátil se na oblastní inspektorát práce, který v postupu zaměstnavatele neshledal žádné pochybení,“ popisuje veřejná ochránkyně práv v pravidelné  zprávě pro Poslaneckou sněmovnu.

Se závěrem inspektorátu práce v Praze 6 se ombudsmanka ztotožnila, protože zadluženost, exekuce, insolvence nejsou ze zákona důvodem k diskriminaci, takže nemohlo dojít k porušení zákona:

„Vzhledem k tomu, že majetkové poměry nejsou ve výčtu diskriminačních důvodů, nemohlo dojít k porušení antidiskriminačního zákona. Pokud se nejedná o důvod, který je zároveň obsažen v antidiskriminačním zákoně, tak se dotčená osoba nemůže bránit antidiskriminační žalobou ve smyslu ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona,“ uvedla.  „I tak ale dle mého názoru zůstává možnost podat žalobu na ochranu osobnosti dle občanského zákoníku,“ vyjádřila poté svůj právní názor Anna Šabatová.

Insolvence není nezákonný důvod diskriminace

Veřejná ochránkyně zopakovala zákonem stanovené důvody diskriminace:

„Antidiskriminační zákon považuje za diskriminaci v oblasti práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání odlišné zacházení z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Postup zaměstnavatele před vznikem pracovního poměru upravuje i zákon o zaměstnanosti. Ten stanoví, že při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace, nestanoví ale výčet zakázaných důvodů.“

Stěžovatel by mohl firmu zažalovat, pouze pokud by ho diskriminovala z vyjmenovaných důvodů. Těmi insolvence není.

Podle veřejné ochránkyně práv dokonce existují situace, kdy je postup zaměstnavatele pochopitelný.

„Domnívám se, že obecně by zaměstnavatel neměl po uchazeči o pracovní pozici požadovat, aby prokázal svoji bezdlužnost. Pokud se však k výkonu určité pracovní pozice váže odpovědnost za nakládání s finančními prostředky zaměstnavatele nebo plánování a kontrola dlouhodobějších finančních toků a operací, může zaměstnavatel vnímat i osobní situaci uchazeče jako projev jeho schopností potřebných pro výkon těchto činností.“

Zadluženost neznamená nezaměstnatelnost

To by měl zaměstnavatel vždy zvažovat pečlivě a posuzovat individuálně:

„Neznamená to samozřejmě, že uchazeč o zaměstnání, který je zadlužený, již nemůže získat práci. Zaměstnavatel by měl svůj postup pečlivě zvažovat a toto kritérium uplatňovat pouze u těch pracovních pozic, kde zaměstnanec musí vykonávat specifické činnosti. Soulad takového požadavku se zákonem ve vztahu ke konkrétní pracovní pozici může závazně posoudit jedině soud,“ uvedla Anna Šabatová.

Veřejná ochránkyně práv poté konstatovala, že k diskriminaci došlo a doporučila stěžovali zažalovat firmu podle občanského zákoníku:

„Ve Vašem případě mělo dojít k diskriminaci na základě jiného důvodu, než na které pamatuje antidiskriminační zákon. Obecně se přikláním k názoru, že pokud se nejedná o důvod, který je zároveň obsažen v antidiskriminačním zákoně, tak se dotčená osoba nemůže bránit antidiskriminační žalobou ve smyslu ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona. I tak ale zůstává možnost podat žalobu na ochranu osobnosti, která je upravena v ustanovení § 82 občanského zákoníku; Ten stanoví, že člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Pokud by dotčené osobě vznikla nemajetková újma, použije se ustanovení § 2951 občanského zákoníku, které stanoví, že nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.“

Jak vyplývá z popisu předmětného případu, dotyčný stěžovatel žalobu na firmu podal, ale blíže neuvedl, jakého typu nebo podle jakého zákona.

Právní věty:

Zaměstnavatel by neměl podmínku bezdlužnosti vyžadovat u každého uchazeče o zaměstnání, ale pouze u uchazečů na pracovní pozice, kde tato podmínka bude odůvodněná (např. pokud pracovní pozice je spojena s odpovědností za nakládání s finančními prostředky zaměstnavatele nebo s plánováním a kontrolou finanční toků a operací).

Pokud došlo nebo dochází k nerovnému zacházení z důvodu, který není uveden v § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona, nemůže se dotčená osoba bránit podáním žaloby podle § 10 antidiskriminačního zákona; možnost podat žalobu na ochranu osobnosti dle § 82 občanského zákoníku tím není dotčena.

Zdroj: Česká justice (Irena Válová)

Rychlý kontakt x