Zanechte nám na sebe kontakt, ozveme se vám!

nebo

Finanční vzdělávání zlepšuje platební morálku dlužníků

21.9.2015

Prověřování bonity, důvěryhodnosti a platební morálky klientů je pro banky a finanční instituce samozřejmostí a pro tyto účely vyvinuly vlastní postupy a procesy s využitím moderních technologií. Do vyhodnocování předpokladů budoucího chování klientů vstupují nejen údaje, které bance sdělí, ale i externí údaje, které lze o potencionálním dlužníkovi zpracovat. K tradičním zdrojům patří veřejně dostupné informace, informace z registrů klientských informací a v poslední době se přidávají i informace, které vytvářejí obraz o klientovi z jeho chování na internetu.

Tajné informace by měl dlužník zjišťovat i pro své vlastní účely, aby si ověřil, v jaké pozici vstupuje do úvěrového vztahu s bankou. Čím dál více lidí projevuje zájem o kontrolu vlastního zadlužení v rámci Bankovního a Nebankovního registru klientských informací nákupem vlastní úvěrové zprávy, ze které lze vyčíst, jaké úvěry registry pro daného klienta evidují, zda je správně splácí a vytváří si tak pozitivní finanční historii. V případě negativních záznamů musí poté dlužník počítat se zvýšenou obezřetností bank a finančních institucí při poskytování dalšího úvěru. To samé se týká i potřeby porovnání celkového zadlužení a disponibilního příjmu, který by měl umožnit dodatečné splátky tak, aby nedošlo k předlužení klienta.

Znalosti zásad finanční gramotnosti se nicméně nevyplatí využívat pouze na začátku úvěrového procesu, kdy by měl být každý schopný posoudit, zdali se mu daný úvěr vyplatí či nikoli, nicméně i v dalších fázích v průběhu splácení úvěru. V první řadě je důležité, aby se finanční vzdělávání zaměřovalo na finanční matematiku, která pomůže potencionálnímu dlužníkovi správně vyhodnotit veškeré parametry úvěru. Dále je důležité umět zvážit možné situace, na které se musí každý připravit. Nejčastěji přivádí dlužníky do potíží ztráta zaměstnání či zdravotní problémy, se kterými jaksi na začátku nepočítali. V neposlední řadě je důležité posoudit, u jaké společnosti si úvěr pořídit a přistupovat k rozhodnutí o přiznání úvěru objektivně.

Často se stává, že pro dlužníky není rozhodnutí o zamítnutí žádosti o úvěr známka toho, že není ve vhodné finanční situaci, aby se dále zadlužoval, ale bohužel popud k tomu, aby vyhledal jiné věřitele, kteří mu úvěr poskytnou. V takovém případě ale častokrát dochází ze strany nepoctivých společností k cílenému předlužení klienta s úmyslem získat jeho několikanásobně hodnotnější majetek, který je poté v dražbách rozprodáván. Dlužníci bohužel záměrně žádají o úvěry i v případech, kdy již dopředu vědí, že úvěr nebudou splácet. Je mnoho případů, kdy klienti požádali o nový úvěr, kterým uhradili náklady spojené s vytvořením žádosti o osobní bankrot. Nejenže se v takových případech dále zadlužují, ale zároveň vědomě poškozují své věřitele a dostávají se ještě do horší situace, než ve které se nacházeli, jelikož podání návrhu na osobní bankrot neznamená jeho automatické vyhlášení a splnění daných podmínek. Nemluvě o tom, že existuje mnoho profesionálně pracujících neziskových organizací a poraden, které dlužníkovi pomohou s podáním návrhu na vyhlášení osobního bankrotu zdarma a dlužník tak nemusí zbytečně čerpat dodatečné úvěry. I to je důvod, proč je důležité, aby se finanční gramotnost zvyšovala a dlužníci tak měli více informací, které mohou kvalitně využít.

V září 2011 spustila společnost Partners jako reakci na nízkou finanční vzdělanost Čechů projekt Den finanční gramotnosti. Na to, jaká je aktuální finanční gramotnost Čechů a jaký přínos má tento projekt pro společnost odpovídá ředitelka marketingu a PR Partners Lada Kičmerová.

Proč jste se rozhodli zahájit projekt Den finanční gramotnosti?

Řada našich poradců se na nás obracela s tím, že se jejich klienti ptají na finanční vzdělávání. Chtěli jsem na tuto poptávku reagovat a využili fakt, že 8. září bylo vyhlášeno Mezinárodním dnem gramotnosti. To ale u nás není problém. Ve srovnání s vyspělými zeměmi se však Češi potýkají s finanční gramotností. Proto jsme toto datum upravili na Den finanční gramotnosti.

Jeho hlavním cílem je veřejně diskutovat o problémech finanční (ne)gramotnosti obyvatel a především zvýšit finanční (ne)gramotnosti obyvatel a především zvýšit finanční gramotnost prostřednictvím publikační, publicistické a lektorské činnosti. Jen finančně gramotný člověk je totiž schopný spravovat své finance zodpovědně a neohrožovat svou existenci zbytečnými dluhy a závazky.

Pro koho je projekt určen?

Projekt se zaměřuje na veřejnost v celé její šíři. Pro školáky základních škol a pro středoškoláky jsou v rámci DFG určeny 4 lekce zaměřené například na základy hospodaření s penězi, investice, spoření a úvěry. Pro dospělé je určeno 7 lekcí, v nichž se školitelé zaměřují například na otázky jak zvládnout rodinné finance, jak se správně pojistit, jak dobře financovat své bydlení, zajištění na stáří nebo na problematiku dluhů.

U maminek na rodičovské dovolené jsou navíc dvě další lekce zaměřené na finanční plánování během období rodičovské dovolené, kdy rodině vypadává jeden příjem a na vedení dětí k základům hospodaření s penězi. Školitelé se věnují také seniorům, kdy jim přibližují aktuální finanční produkty.

Jak velkým problémem je finanční gramotnost v Česku ve srovnání se zahraničím?

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila v květnu 2011 výsledky svého šetření, které ukázaly, že finanční negramotnost obyvatel ČR se pohybuje v rozmezí 56 až 65 %. Vysoká byla také u našich sousedů – například v Polsku to bylo více než 65 % obyvatel, v Německu a v Maďarsku mezi 56 – 51 %.

V rámci jakých produktů dělají Češi největší finanční chyby?

Aktuálním problémem je neznalost a nepochopení toho, jak jednotlivé produkty fungují a na jakých principech. V praxi se může jednat třeba o rozdíl mezi měsíčním a ročním úročením, nebo dopadem změny kurzu koruny na cenu dovolené. Tyto matematicko-logické souvislosti dělají většině populace stále problémy.

Které generace jsou na tom s finanční gramotností nejhůře?

Z našeho průzkumu z roku 2011 vyplynula skutečnost. Velmi slabé finanční znalosti měla kupodivu mladá generace, tedy lidé ve věku 15 až 25 let. Jejich orientace ve finančních pojmech, produktech a službách byla o 27 % horší než znalosti střední generace, která představuje jejich rodiče. Příčinu vidím v tom, že mladí lidé se s těmito produkty v reálném životě příliš nesetkali, i když se o nich třeba učili ve škole. Ten, kdo své finanční portfolio nejvíce řeší je právě střední generace, proto dopadla nejlépe. Skupinou nejvíce ohroženou finanční negramotností jsou ale senioři, kteří nejenže financím zpravidla nerozumí, ale zároveň se ukázalo, že jsou až přespříliš důvěřiví k mladším lidem. Díky tomu se pak mohou stát snadnou obětí nejrůznějších pastí neprofesionálních prodejců.

V čem je největší problém? Je to dáno vzděláním v ČR?

To bych musela spekulovat. Ale podle mého názoru se jedná o kombinaci tří faktorů. Prvním je 40 let komunismu, kdy se tato problematika vůbec neřešila, druhým pak neochota většiny Čechů zabývat se svými financemi hlouběji. Ten třetí je nízké vzdělání pedagogů, kteří mají výuku finanční gramotnosti na starosti. Posledně jmenovaný faktor se snažíme zvrátit a nabízíme finanční vzdělání školám. Naše zkušenosti navíc ukázaly, že větší efekt má výuka učitelů. Dnes už se tedy poradci nezaměřují tolik na děti jako na začátku, ale na pedagogy.

Mohou přispět i banky v rámci finančního vzdělávání a co by je to stálo?

Určitě mohou a mnohé jistě podobné aktivity provozují. Z naší zkušenosti pak víme, že to není otázka peněz, ale spíše otázka času a ochoty lidí. Například v Partners podnikají stovky vstřícných poradců a manažerů, kteří se věnují svůj čas vzdělávání dětí a učitelů. Jestli se do podobné aktivity zapojí i zaměstnanci bank, to říct nedovedu.

Nejsou finančně negramotní lidé snadným cílem pro leasingové a úvěrové společnosti?

Určitě ano. Tímto směrem je dnes upřena extrémní pozornost. Finanční gramotnost se proto významně zaměřuje na půjčky, úvěry, RPSN i problémy související s dluhovou pastí. Doba ale mezitím pokročila. Nevýhodnost půjčky už dnes není zmíněna malými písmenky na konci smlouvy. Mnoho nebankovních firem se nevýhodnosti svých úvěrů vůbec netají, přesto si od nich určití lidé peníze stejně půjčí. Jedná se ale o naprostou menšinu. Zásadní problém české společnosti je jinde. Většina Čechů nemá potíže s dluhy, ale s tím, že neumí o svých financích uvažovat v dlouhodobém měřítku, nerozumí investování. Jejich celoživotní úspory často leží na běžných účtech, i když by jim mohly jinde vydělávat . Nejedná se tedy o problém několika nevhodných produktů, ale o celkové chápání rozpočtů a o dlouhodobé plánování svých financí. V tom jim ale neporadí úředníci v bankách, kteří jim nabídnou jen produkty své banky, to je úkol finančních poradců. Naši roli ve finančním vzdělávání proto vidíme v celoživotním plánování financí s tím, že se snažíme soustředit na mladou generaci.

Je vidět nějaký posun v oblasti finanční gramotnosti českého národa?

Po letech, kdy se o finanční gramotnosti hodně mluví, vidíme posun v tom, že lidé už rozumějí často vysvětlovaným termínům, jako jsou například RPSN, případně rozdíly mezi bankovním a nebankovním úvěrem nebo mezi debetní a kreditní kartou.

Zdroj: Bankovnictví (Jiří Raji a Martina Sobkova)

Rychlý kontakt x