Zanechte nám na sebe kontakt, ozveme se vám!

nebo

CESTA Z DLUHOVÉ PASTI

24.2.2016

V ČESKU RYCHLE PŘIBÝVÁ LIDÍ, KTEŘÍ ČELÍ DESETI A VÍCE EXEKUCÍM. DLUŽNÍCI MNOHDY NEUHRADÍ VĚŘITELŮM NIC A ZAPLACENO NEDOSTAVNOU ANI EXEKUTOŘI. VĚTŠÍ ODPOVĚDNOST ZA HROMADĚNÍ DLUHŮ BY MĚLI PŘEVZÍT VĚŘITELÉ, SHODUJÍ SE EXEKUTOŘI S MINISTREM SPRAVEDLNOSTI.

Pokud člověk neuhradí nesplácený dluh 3500 korun na výzvu inkasní agentury, přijde ho to kvůli poplatkům zhruba na 700 korun navíc. Pokud ale ten samý dlužník nechá dojít celý případ až do exekučního řízení, může nakonec zaplatit i pětinásobek původní částky.

Důvodem je mimo jiné i současný systém odměňování exekutorů. Ten počítá s tím, že výnosy z úspěšných exekucí pokryjí také náklady na případy, ve kterých dlužník nakonec nezaplatí ani korunu. Počet řízení, ve kterých nedostane zaplaceno ani exekutor, ani věřitel, přitom narůstá. Lidí, kteří čelí více než jedné exekuci, je v Česku přes 550 tisíc. A právě u nich je pravděpodobnost toho, že se podaří vymoci alespoň nějaké peníze, velmi nízká.

„Takový vývoj negativně ovlivňuje vymahatelnost práva v Česku,“ řekla na konferenci mediálního domu Economia Česko v době dluhů prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková.

Věřitelé, kteří vkládají do soudních exekutorů důvěru, se ke svým penězům dostávají stále obtížněji. A finančním potížím čelí i exekutorské úřady.

Exekutorská komora proto přišla s několika návrhy, jak situací řešit. Například chce, aby část odpovědnosti za vznik nevymožitelného dluhu přešla na věřitele. Ti by se museli před podáním návrhu na exekuci povinně podívat od centrální evidence exekucí.

„Pak by nedocházelo k tomu, že věřitel podá návrh na nařízení exekuce i v případě, že dlužník má 10, 20 nebo 30 exekučních řízení,“ vysvětlila Fučíková.

Exekutoři by tak nemuseli ztrácet čas s případy, u kterých je předem jasné, že ani věřitel, ani oni žádné peníze stejně nedostanou.

Přenesení části odpovědnosti na věřitele je v souladu se snahami ministerstva spravedlnosti. Ministr Pelikán chce, aby úplně vymizely exekuce, u kterých nyní není nikdo, kdo by hradil náklady. Pokud nebude mít dlužník peníze, zaplatí exekuci věřitel. Taková změna by podle ministra mohla snížit náklady na exekuce o 70 až 80 procent. Poplatky by mohly být nižší proto, že by plynuly ze všech řízení, a ne jen z malé části jako nyní.

Exekutoři chtějí další zdroj příjmů

Omezit počet exekucí by podle prezidentky Exekutorské komory mohlo také takzvané předexekuční inkaso. Exekutoři by se například snažili dlužníka přimět zaplatit prostřednictvím formálního dopisu nebo by u něj doma zazvonili. To vše ještě před zahájením samotného exekučního řízení.

Exekutoři by tak de facto převzali byznys soukromých inkasních agentur. Stát by tím podle komory získal regulované inkasní služby, které by vykonávaly licencované a přísně dozorované subjekty. V současné době se může zabývat mimosoudním vymáháním dluhů prakticky kdokoliv za zcela neregulovanou cenu, uvedla Fučíková.

Exekutorská komora navíc věří, že by její lidé byli ve vymáhání úspěšnější, protože by měli větší autoritu, než jakou nyní mají nelicencované soukromé společnosti.

Zároveň by díky nové agendě nebylo nutné rušení části exekutorských úřadů, o kterém se v minulosti zmínil ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Právě u Pelikána by ale mohl nápad na zavedení předexekučního inkasa narazit. Ministr řekl, že v něm nyní nevidí žádná pozitiva. S konečným hodnocením chce ale počkat na konkrétní návrh Exekutorské komory, který má dostat v následujících dnech.

Třetí věcí, kterou chce Exekutorská komora změnit, je promlčecí doba. Soudní exekutor nyní nemůže sám od sebe zastavit exekuční řízení. Mimo jiné proto, že exekuční návrh podává věřitel. Fučíková proto navrhuje, aby exekutoři mohli ukončit řízení, která se vlečou několik let a při nichž je jasné, že dlužník nemá žádnou šanci svůj závazek splatit. Takové pohledávky jsou nyní nepromlčitelné. Důkazem je podle Exekutorské komory i to, že polovina všech exekučních řízení zahájených před rokem 2005 stále nebyla ukončena.

Změny v oddlužení

Ministr spravedlnosti ale poukazuje na to, že problém Čechů s dluhy nevyřeší jen změny v exekucích. Jeho úřad proto uvažuje i o možnosti zavedení změn v oddlužení. Soud v současnosti může prominout zbytek dluhu lidem, kteří uhradí alespoň 30 procent všech svých závazků. Pelikán si ale myslí, že by se tato hranice mohla snížit.

„Pokud je člověk v dluhové pasti, tak je na doživotí odsouzen k tomu, že nemůže normálně ekonomicky žít. To uráží obyčejné lidské cítění a zároveň to přináší obrovské společenské náklady,“ vysvětlil svůj postoj.

Rozhodně ale nemá jít o podporu lidí, kteří nechtějí platit své dluhy.

„Oddlužení se má týkat těch, kteří dluhy platit nemohou,“ řekl ministr.

Zároveň je podle něj nutné zajistit, aby nerostlo riziko vzniku takzvaného morálního hazardu. Ten je spojený se situací, kdy dlužník nenese celé riziko a ví, že mu v případě problémů někdo se splácením dluhů pomůže. V takovém případě se zadlužuje rychleji nebo si půjčí, i když ví, že dluh nebude schopen splácet.

Ministr v této souvislosti upozornil na to, že přibývá lidí potrestaných za úvěrový podvod. Část z nich se půjčila peníze s cílem je nikdy nesplatit, ale existují také lidé, které k trestnému činu navedli sami věřitelé. Přestože skutečnou majetkovou situaci dlužníka pracovníci úvěrové firmy znali, doporučili mu do žádosti uvést falešné údaje, aby na půjčku dosáhl. Sami pak v případě problémů se splácením hned podali trestní oznámení a přihlásili se jako poškození. Vymáhání dluhů je v trestním řízení na rozdíl od jiných způsobů levnější.

I přes nárůst problémů spojených s předlužením a exekucemi ministr spravedlnosti odmítá jakékoliv úvahy o takzvané dluhové amnestii, která by spočívala v plošném odpuštění dluhů.

„Dluhová amnestie je zničující pro právní jistotu a morálku ve společnosti,“ prohlásil.

Podobně je podle Pelikána scestná také myšlenka vzniku zvláštního vězení pro dlužníky. Každý vězeň totiž stojí státní kasu tisíc korun denně.

„To už bychom mohli ty peníze rovnou poslat věřitelům,“ řekl ministr s tím, že ve vězení se lidem snadno zpřetrhají ekonomické vazby.

Právě ty přitom mohou být klíčové u lidí, kteří chtějí dluhy splácet a na svobodě by mohli alespoň pracovat.

Zdroj: Hospodářské noviny (Janis Aliapulios)

Rychlý kontakt x